Kdo je sociolog a co vlastně sociolog dělá?

Záhada jménem sociolog

Sociolog je označení pro člověka, který se zabývá studiem společnosti.

To je samozřejmě velmi obecná a povrchní definice, kvůli které jste na tuto stránku nepřišli.

Jenže říci, kdo je sociolog, tak docela jednoduše nejde. Sociologie, tedy předmět zájmu sociologů, má mnoho podob. Navíc, přestože se jedná o poměrně mladý obor, prošla mnoha proměnami.

Protože jsou sociologům škatulky povětšinou těsné, mnozí lidé si o nich myslí, že jsou především podivíni a zajímají se o nepříliš užitečné věci.

Možná na tom něco je.

Sociolog Peter L. Berger ve své knize Pozvání do sociologie nakrásně ilustroval „užitečnost“ sociologů, respektive jejich oblibu u ostatních. Položil čtenářům otázku, jaký je rozdíl mezi psychologem a sociologem.

Odpověď?

Když přijde do společnosti psycholog, stává se okamžitě objektem zájmu a občas i nekritické úcty. Naproti tomu sociolog… podle Bergera vzbudí v přítomných stejný dojem, jako by se uprostřed příjemné zábavy objevil pojišťovací agent.

Naštěstí to byl vtip a Peter L. Berger, mimochodem jeden z těch, kdo pomáhali sociologii formovat, o práci sociologů napsal několik knih.

Sociolog je především dobrodruh na cestě za poznáním společnosti

Pokud se začtete do knih právě tohoto sociologa, dost možná si odnesete dojem, že sociolog je někdo jako dobrodruh, který se vydává na průzkum do nejrůznějších zákoutí společnosti.

A je to tak.

Opravdoví sociologové jsou muži a ženy, kteří hoří touhou poznávat. Zajímá je, jak funguje společnost a jak fungují nejrůznější komunity, organizace, zkrátka jakékoli skupiny tvořené lidmi. Zkoumají vztahy mezi lidmi. A dalo by se říct, že je zajímají mechanismy, které hýbou lidskými společnostmi.

Sociologové se rádi noří pod povrch. Nestačí jim dívat se, co se děje. Oni to chtějí pochopit. Chtějí to dokonce popsat a pokusit se navrhnout teorii, která by měla určitou trvanlivost a platila by pro všechny ostatní obdobné společenské fenomény.

K tomu samozřejmě využívají celou paletu výzkumných nástrojů. Občas si je vypůjčí z jiných věd, byť si je umí přizpůsobit svým potřebám (nebo spíš potřebám svých chlebodárců, jak by možná poznamenal zmiňovaný Peter L. Berger).

Je důležitější, kdo je sociolog, nebo čím se zabývá?

Když zapátráme v historii a necháme stranou velká jména sociologie, musíme přiznat, že hlavní těžiště činnosti sociologů bylo v potřebách firem a organizací.

Sociologie se tak na jedné straně ustavovala jako samostatná vědní disciplína, která se postupně vydělovala z filozofie a historie, žila svým životem na katedrách a v přelomových dílech tehdejších novátorů, přičemž na druhé straně se vyvíjela v ryze praktickou disciplínu.

Rovnou se přiznám, že si myslím, že tato dvojjedinost zůstala sociologii dodnes. Dopouštím se samozřejmě velkého zjednodušení. Nicméně mé vlastní působení mi umožnilo nahlédnout, co zbylo ze sociologie, když se zapojí do potřeb korporátního výzkumu.

Nicméně, zpět k otázce. Pokud se ptáme, kdo je sociolog, budeme si muset upřesnit, zda se zajímáme o oblasti, možná že, lépe řečeno, o myšlenkové světy, kterými se sociolog zabývá, nebo zda máme na mysli profesi, kterou slovem sociolog v dnešní době označujeme.

Nic není takové, jako se zdá být. Ani v sociologii

Pro mě osobně být sociologem znamená způsob, jakým se dá nahlížet na svět.

Toto nahlížení se koná prostřednictvím tzv. sociologické perspektivy. Ta umožňuje nahlížet a reflektovat sociologickou realitu, což má samozřejmě svá pravidla. 

Sociologové se v tomto ohledu rádi drží konceptu tzv. sociologické imaginace, se kterou přišel jiný slavný sociolog Charles Wright Mills. Podle sociologické imaginace se musí sociolog oprostit od reality každodenního života a podívat se na jevy ve společnosti jinou optikou. Musí se zabývat vztahem mezi osobními problémy lidí a celospolečenskými procesy, stejně jako musí vše zasadit do historického kontextu.

Nestačí se tedy dívat na povrch a zabývat se tím, co se děje, ale je potřeba vše zasadit do širšího rámce a ptát se, proč se to děje.

Zjednodušeně bychom mohli říci, opět s Peterem L. Bergerem, že nejdůležitější sociologické pravidlo je, že „věci nikdy nejsou takové, jakými se zdají býti“.

Ještě dodám, že valná část sociologů bere sociologii jako své poslání. Mnozí se snaží přispívat k tomu, aby společnost fungovala (podle nich) lépe.

Sociologové mají speciální a velmi ceněné schopnosti

Nechme teď ale stranou způsob, jakým se sociologové dívají na svět, a pojďme se podívat na sociology jako takové.

Víte, v čem jsou skvělí?

Každý sociolog, pokud poctivě projde studiem a má za sebou pár výzkumných projektů, může nabídnout jedinečné schopnosti, respektive jejich kombinaci, kterou v jiných oborech budete hledat jen stěží.

Sociologie je někdy považována za jakousi zastřešující sociální vědu, neboť v sobě integruje poznatky ze všech ostatních sociálních věd a ty umí využít pro potřeby sociologického bádání. Sociologové jsou pak vybaveni příslušnými znalostmi, tu z historie, tu z filozofie, tamhle z antropologie nebo psychologie či ekonomie.

Není to ale jen o znalostech. Ty jsou v tomto případě spíše druhotné.

Ceněné schopnosti sociologů tkví v něčem jiném. Tady jsou některé z nich:

  • analytické myšlení,
  • schopnost syntézy,
  • kritické myšlení,
  • dobré komunikační schopnosti,
  • schopnost učit se a učit druhé, případně prezentovat,
  • kreativita.

Sociologové jsou cíleně trénováni ve všech těchto oblastech. Musí se naučit pracovat s textem, získávají tak schopnost analýzy a doslova schopnost číst mezi řádky, musí umět pracovat s lidmi a dobře chápou, co jednání s lidmi ovlivňuje. Velmi podceňovaná schopnost, přitom stále tolik potřebná, je umět psát. K tomu si můžete přidat ještě etiku, nebo spíše to, že sociologové ctí určité etické principy, ve své práci vždy hledí na přínosy pro druhé a snaží se hledat lepší stránku věci.

V tomto ohledu je sociologie skutečně vynikající a poskytuje sociologům nedocenitelnou výbavu nejen pro jejich sociologické bádání. Sociologie poskytuje svým způsobem univerzální vzdělání, které dává dokonalou výbavu do budoucna. Třeba díky sociologie najdete práci snů.

A co tedy konkrétně dělá sociolog?

Doteď jsme se zabývali převážně tím, kdo je to sociolog. Nyní se podívejme na to, co sociolog konkrétně dělá.

Nechám stranou, sociology, kteří učí sociologii nebo píšou knihy, i když zrovna v tom spatřuji velký význam. Ostatně nedávno jsem pro vás vybral tři knihy českých sociologů, které stojí za pozornost.

Pro vaši představu jsem vybral pět oblastí, ve kterých mohou najít sociologové uplatnění.

1. Sociolog ve firmě

Firmy zaměstnávají sociology zcela běžně, a to na různé pozice. Dříve to byli především specialisté a pracovníci zaměření na vztahy na pracovišti, často pracovníci personálního oddělení, kteří se zabývali náborem a vším, co souviselo s (nehezky řečeno) lidskými zdroji.

Dnes je role sociologů často jiná. Stávají se velmi ceněnými specialisty na různé oblasti firemního rozvoje. Mnohdy se jedná o pozice, které mají zcela strategický význam pro budoucí úspěch firmy.

Na prvním místě je to samozřejmě marketingový výzkum a výzkum orientovaný na spotřebitele. Nicméně čím dál častěji je doménou sociologů i tzv. UX research. To je výzkum, který si klade za cíl získat poznatky o tom, jak uživatelé používají produkty a jak by se tyto produkty daly vylepšit, aby byly pro uživatele jednodušší a příjemnější na používání.

Obvykle se UX research točí kolem on-line aplikací, mobilních aplikací a webů, ale v určitých variacích se uplatňuje i v klasické sféře spotřebitelských produktů. Lepší použitelnost a atraktivita produktů znamená, že je uživatelé budou častěji a déle používat, a to samozřejmě povede k vyšším tržbám výrobce. Ještě dodám, že tato sféra výzkumu otevírá dveře i pro působení sociálních antropologů.

Další významnou oblastí působení sociologů ve firmách je komunikace, v užším smyslu pak marketingová komunikace nebo public relations.

Dobrý sociolog se uplatní i ve strategické sféře firemního rozvoje. Díky svým schopnostem může být přínosem při strategickém plánování, je dobře vybaven pro vyhodnocování rizik spojených s rozhodováním a samozřejmě má dobré předpoklady pro řízení týmu i složitějších celků.

Čím dál častěji narážím na sociology, kteří patří k předním zaměstnancům velkých nadnárodních firem, kde zastávají nejrůznější strategické pozice, například ve zmiňovaném vývoji produktů nebo výzkumu uživatelů a jejich chování (obvykle na internetu).

Pravda, v některých ohledech konkurují sociologům psychologové, nicméně zaměření psychologů je v principu zúžené na jednotlivce, méně se zabývají interakcí mezi skupinami lidí a neřeší tolik společenské trendy, trendy v chování lidí, stejně tak se nezabývají nejrůznějšími typy analýz, které dokáží skupinu různých lidí popsat jednotným způsobem (tzn. různé typologie a segmentace). Sociologové mají výhodu v tom, jakými univerzálními  schopnostmi disponují, jak už jsem zmiňoval výše.

2. Sociolog na straně měst a regionů

Rozvoj měst a regionů, a tím pádem i venkova, to je další působiště pro sociology.

Svět se mění překotnou rychlostí. Přibývá lidí, mění se demografická struktura populace, roste míra urbanizace, spolu s tím se mění i způsob mobility, narůstají nerovnosti, mění se také způsob komunikace. To vše jsou oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost a kde vzniká potřeba zapojit odborníky schopné řešit nové výzvy.

Sociolog je právě takovým univerzálním odborníkem.

V tomto ohledu si jej můžeme představit jako experta na strategický rozvoj regionů, stejně jako experta pro tzv. komunitní plánování či moderování debat mezi zájmovými skupinami na úrovni měst a regionů.

Sociologie jako disciplína tu vstupuje do celé řady profesí, kterými jsou například urbanismus, kriminologie, demografie, což souvisí specificky třeba i s fenoménem migrace.

Uplatnění sociologů je v tomto případě též na poli komunikace, zejména ve smyslu komunikace veřejné správy a samosprávy s obyvateli.

3. Sociolog jako advokát znevýhodněných skupin obyvatel

Dostáváme se do zcela odlišné oblasti, která není tak viditelná, jako předešlé dvě, přitom v ní nachází uplatnění celá řada sociologů.

Sociologové jsou často srdcaři. A jsou často velmi citliví na nerovnosti. Mají tedy tendenci stavět se na stranu slabších či nějak znevýhodněných skupin a stávají se jejich advokáty.

Konkrétně můžeme uvést příklad samoživitelů, lidí žijících ve vyloučených lokalitách, děti s komplikovaným přístupem ke vzdělání, ale třeba i početnou a stále rostoucí skupinu seniorů. Sociologové dlouhodobě zkoumají životní podmínky nejrůznějších skupin obyvatel a pakliže narazí na problémy, snaží se o jejich odstranění. Chtějí pomáhat. Dalo by se říci, že jim jde o maximalizaci štěstí pro co největší počet lidí.

Nakolik je to reálný cíl, posuďte sami, přinejmenším mi to připadá jako hezké profesní poslání.

Toto poslání mohou sociologové naplňovat v nejrůznějších neziskových organizacích, v charitách, ve veřejném sektoru, na úřadech, ale i ve firmách a jejich specializovaných odděleních zaměřených na podporu různých veřejně prospěšných a charitativních projektů.

4. Sociolog jako pracovník výzkumné agentury

Pokud bychom se zeptali lidí, jestli znají nějakého sociologa, nejčastěji by asi padala jména mediálně známých sociologů, kteří pracují v některé z výzkumných agentur. Není se tak co divit, že pro většinu populace bude sociolog ten, kdo dělá průzkumy, maluje grafy a mluví do televize o nejnovějším vývoji politických preferencí.

Výzkumné agentury se však mnohem častěji věnují marketingovému výzkumu, než výzkumu veřejného mínění. Konkrétní odvětví výzkumu je pak celá řada. Spotřebitelské výzkumy, výzkumy zaměřené na značku, průzkumy v cestovním ruchu, mediální výzkumy a tak dále.

Troufám si tvrdit, že výzkumné agentury zaměstnávají v poměru k množství sociologů jen menší část sociologicky orientovaných profesionálů, nicméně je to asi ta nejvíce viditelná špička pomyslného ledovce sociologických profesí.

5. Sociolog otvírá dveře do budoucnosti

Pokud sledujete dění v oblasti inovací, určitě mi dáte za pravdu, že jsme svědky opravdu překotného vývoje. Jenom když se podíváme na oblast lidského zdraví, prodlužování délky života i relativně nový obor longevity, ale třeba i pokroky na poli umělé inteligence nebo letů do vesmíru, tak nestíháme vstřebávat novinky.

Jak to souvisí se sociologií a sociology?

Myslím si, že velmi.

S příchodem inovací se čím dál víc mění naše fungování, fungování společnosti, stejně jako mezilidské vztahy. Proměňuje se též prostředí, ve kterém se pohybujeme, ubývá přirozeného životního prostoru, a to i ve smyslu životního prostředí po staletí vytvářeného člověkem (např. město), přičemž naše životy se postupně přesouvají do virtuálních světů a řídí je alespoň do určité míry umělá inteligence. Spolu s tím se proměňují naše priority, způsoby trávení času, komunikace a vše ostatní.

To vše bude vyžadovat hledání nových cest a rovnováhy mezi „člověčenstvím“ a všemi novými formami života. Brzy budeme muset odpovědět i na řadu otázek v souvislosti s cestami do vesmíru, ale nepochybně i vymyslet nové způsoby správy věcí veřejných.

Je nasnadě, že právě sociologové budou těmi, kdo přispějí k vyřešení všech nadcházejících úkolů.

Budete mezi nimi?

PS: Pokud vás zajímá, co konkrétně dělám já, podívejte se do sekce Služby na mém webu.

Pavel Kovařík

Pavel Kovařík

Pohybuji se 20 let v sociologickém výzkumu. Aktuálně působím jako konzultant pro sociologický výzkum. Pokud potřebujete poradit se svým výzkumným projektem, ozvěte se mi na sociolog@sociolog.cz.

Sdílejte článek