Stres na pracovišti: Příčiny, důsledky a prevence

Dopad pracovního stresu na zdraví a výkon zaměstnanců

Stres v práci není jen drobný neklid, který pociťujete, když máte před sebou náročný termín nebo důležitou schůzku. Podle výzkumu agentury IPSOS se až 27 % Čechů muselo kvůli stresu z práce omluvit na několik dnů, což ukazuje, že nejde o ojedinělý jev. Situace je přitom ještě palčivější mezi mladšími lidmi (do 35 let), z nichž dokonce čtyři z deseti přiznávají, že kvůli stresu nešli do práce. Tato čísla ukazují, jak vážně je stres na pracovištích přítomen a jak ovlivňuje nejen zdraví, ale i celkové fungování firem a dalších organizací.

Stres na pracovišti pohledem sociologa (a z vlastní zkušenosti)

Jako sociolog se často zaměřuji na vzájemný vztah mezi prací a lidským zdravím, tedy na komplexní systém vlivů, které formují naši každodenní zkušenost. Z mnoha pozorování, i vlastní zkušenosti, vím, jak stres v práci postupně narůstá, často téměř nepozorovaně, až se stane tichým, ale zničujícím společníkem profesního života. V naší výkonnostně orientované kultuře je stres na pracovišti paradoxně považován za znak profesionality. Stal se skrytou daní za úspěch, kterou lidé přijímají bez většího zamyšlení.

Společnosti, které tento systémový tlak ignorují, riskují víc než jen krátkodobý pokles výkonu, když se v atmosféře plné stresu stane chyba, nebo když vypadne kvůli nemoci zaměstnanec z pracovního procesu. Jde totiž o problém prostupující firemní kulturu, který může souviset s odchody talentovaných zaměstnanců, ale i dlouhodobými problémy spojenými například s vyhořením a apatií zaměstnanců. To už jsou pak důsledky, které se přesouvají do osobního života, a už to není ten druh stresu, který bychom mohli označit za zdravou dávku motivace.

Zaměstnanci, kteří si nosí práci domů, nejsou jen přetížení zaměstnanci. Jsou ve své podstatě obětí systému, který nezdravým způsobem rozrušil hranice mezi profesním a osobním životem. Důsledky mohou být vážné: chronická únava, emocionální vyčerpání, podrážděnost a rostoucí psychosomatické problémy, které lidé často dlouho ignorují nebo podceňují. Abychom pochopili, proč to všechno takto působí, je důležité podívat se na stres v pracovním prostředí z vědeckého hlediska.

Stres: Definice a vědecký pohled

Stres lze z odborného hlediska definovat jako fyziologickou a psychologickou reakci organismu na vnímanou zátěž nebo hrozbu. Jde o komplexní mechanismus, při kterém tělo mobilizuje energetické a adaptační zdroje, aby se vyrovnalo s náročnou situací. Na fyziologické úrovni představuje stres soubor nespecifických obranných reakcí organismu, které mu umožňují čelit vnějším i vnitřním podnětům ohrožujícím jeho stabilitu.

Důležité je, že stres neexistuje sám o sobě. Hans Selye, průkopník v oblasti výzkumu stresu, to popsal ve své knize The Stress of Life už v roce 1976: „Stres nikdy není osamocený, ale vždy je výsledkem interakce s konkrétním činitelem. Je důležité si uvědomit, že stres je abstrakce, nemá nezávislou existenci. Nemůžeme způsobit stres, aniž bychom zároveň nevyvolali specifické reakce, které jsou charakteristické pro daný činitel. To, co skutečně vidíme, když něco působí na živý organismus, je kombinace stresu a reakcí tohoto činitele.“

Evoluce stresu a jeho účinky

Evolučně plnil stres ochrannou funkci. Tělo se krátkodobě mobilizovalo k akci a následně utlumilo poplašné mechanismy. V moderním pracovním prostředí však stresory přicházejí nepřetržitě, často bez jasného konce. Dlouhodobé vystavení stresu aktivuje trvalé vyplavování hormonů jako adrenalin a kortizol. Ve vysokých dávkách tyto hormony mohou poškozovat kardiovaskulární systém, narušovat imunitu a negativně ovlivňovat nervovou soustavu.

Podle American Psychological Association (APA) dlouhodobý stres výrazně omezuje naše mentální schopnosti. Snižuje schopnost regulovat emoce, zhoršuje koncentraci a komplikuje učení nových dovedností. Lidé vystavení vysokému stresu často trpí bolestmi hlavy a břicha, poruchami spánku, úzkostmi a depresemi. V pracovním prostředí to vede ke zvýšené chybovosti, sníženému výkonu a konfliktním vztahům.

Dlouhodobý stres mění mozek

Neurověda poskytuje silné důkazy o škodlivosti chronického stresu. Vědci potvrdili, že dlouhodobý stres může způsobit strukturální změny v mozku, zejména v hipokampu, který je klíčový pro učení, paměť a adaptaci na nové situace. Studie ukazují, že chronické vystavení stresu může zmenšit velikost hipokampu, což negativně ovlivňuje naši schopnost se učit a efektivně reagovat na změny v prostředí. Tento proces je důsledkem dlouhodobé přítomnosti stresových hormonů, jako je kortizol, které potlačují regeneraci a obnovu neuronů v této oblasti mozku.

Regenerace je podle neurovědy klíčem k rovnováze

I když stres nelze zcela eliminovat, je klíčové se vyhnout dlouhodobému působení stresu. Tělo potřebuje čas na regeneraci, aby se vrátilo do rovnováhy a nezůstávalo trvale ve stavu pohotovosti. Právě proto neurovědec Andrew Huberman, který se problematikou stresu intenzivně zabývá, zdůrazňuje důležitost odpočinku a regenerace. Huberman poukazuje na to, že pravidelný odpočinek a regenerační aktivity jsou nezbytné pro to, aby tělo i mozek měly prostor pro zotavení a obnovu kognitivních schopností, což je nezbytné pro dlouhodobé duševní i fyzické zdraví.

Když stres začne diktovat pravidla v pracovním prostředí

Na začátku se stres v práci může zdát jako neškodný, nebo dokonce vítaný pomocník. Adrenalin a tlak na výkon nás mohou krátkodobě posouvat k vyšším výkonům i lepším výsledkům. Avšak, pokud se stres změní v trvalý stav, začíná mít devastující účinky nejen na naše zdraví, ale i na práci, kterou vykonáváme.

Když stresové hormony neustále bombardují naše tělo, ztrácíme paradoxně i schopnost vypnout a zregenerovat se. Tělo se dostává do stresové spirály, kdy stres a napětí řeší ještě většími dávkami stresu a napětí (resp. stresových hormonů). Tělo přitom vysílá varovné signály a volá o pomoc, to když nás bolí hlava, břicho, máme migrénu, pociťujeme poruchy soustředění, výkyvy nálad, a dokonce i tendence vyhýbat se určitým úkolům nebo kolegům v práci. Někteří lidé popisují také nespavost jako každodenní realitu.

Pokud se tento stav opakuje týdny či měsíce, není už čas to ignorovat. Dlouhodobý stres na pracovišti přestává být normální reakcí na zátěž a stává se tichým ničitelem, který může vést k syndromu vyhoření, vážným zdravotním problémům nebo úplnému kolapsu. Je to začátek procesu, který nenápadně, ale neúprosně narušuje každou oblast našeho profesního života. A vede k předvídatelnému výsledku. Je to jen otázka času.

Důležité je, že pracovní stres není jen věcí konkrétního jednotlivce. Je výsledkem mnoha faktorů, které se prolínají napříč kulturou dané firmy či organizace. Je proto dobré tuto problematiku brát vážně, stres v pracovním prostředí vnímat jako indikátor kvality pracovního prostředí a aktivně s tím pracovat.

Co způsobuje nadměrný stres v pracovním prostředí?

• Přetlak úkolů a nejasné termíny:

  Když se běžné povinnosti kombinují s dalšími projekty, které nemají dostatečné personální zajištění, vzniká trvalý tlak. Pracovní dny se prodlužují, noci se zkracují a člověk má pocit, že nemá čas na oddech.

• Konfliktní vztahy a toxická kultura:

  Nesoulad s kolegy, špatná komunikace a toxické pracovní prostředí vedou k pocitu nejistoty. Lidé se bojí, že za své chyby nenarazí na podporu, a cítí se izolovaní, což zvyšuje úzkost a snižuje motivaci.

• Neustálá on-line dostupnost:

  Pokud e-maily, chaty nebo mobilní aplikace neustále vyžadují naši pozornost, mozek si neodpočine. Neschopnost přejít z režimu „Bojuj nebo uteč“ do klidového režimu vede k podrážděnosti, chybovosti a rychlejšímu vyčerpání.

• Obava o ztrátu místa či nedostatek uznání:

  Nejistota na trhu práce, reorganizace ve firmě nebo nedostatek pozitivní zpětné vazby vytvářejí pocit, že musíme dvojnásobně zabrat, i když naše možnosti už jsou dávno překročené.

• Absence podpory a jasné vize:

  Když nevíme, kam firma směřuje a co se od nás skutečně očekává, trávíme spoustu času improvizováním. To vede k chaosu, roztříštěnosti, stresu a pocitu zbytečné práce.

Cesta k lepšímu pracovnímu prostředí: Jak zvládnout stres a zlepšit týmovou atmosféru

Zvládání stresu v práci nezačíná hledáním rychlých řešení nebo zázračných receptů. Začíná změnou přístupu k organizaci práce. Když jsou úkoly jasně rozdělené a každý ví, co má dělat, pracovní proces se zklidní.

Klíčová je otevřená komunikace. Pokud členové týmu otevřeně sdílejí názory a mluví o svých potřebách, každý cítí, že je součástí týmu a že není na všechno sám. Možnost mluvit o problémech pomáhá zmírnit napětí a stres.

Jako sociolog vídám ve firmách, kterým na lepším pracovním prostředí opravdu záleží, jak pozitivně už samotná jejich snaha ovlivňuje atmosféru mezi lidmi. V těchto firmách se lidé cítí na jedné lodi a ochotněji přispívají k hledání cest, jak zlepšit efektivitu firmy a přispět k lepším výsledkům.

Pojďme se nyní podívat, jak lépe zvládat stres v práci a jak minimalizovat jeho negativní vliv.

5 osvědčených tipů, jak identifikovat a řešit stres na pracovišti

1. Identifikujte stresory a otevřeně o nich mluvte

   Prvním krokem k lepšímu pracovnímu prostředí je rozpoznat, co nás stresuje. Ať už jde o konkrétní úkoly, špatně nastavené termíny nebo napětí mezi kolegy, důležité je otevřeně komunikovat. Když se o problémech mluví, snadněji se hledají řešení.

2. Dodržujte hranice mezi pracovním a osobním životem

   Stanovte si jasné hranice mezi prací a odpočinkem. Po práci je důležité „vypnout“ – přestat kontrolovat pracovní e-maily a věnovat se sobě nebo rodině. Tělo i mysl potřebují čas na regeneraci, aby byly připravené na nový den.

3. Jasně si rozdělte úkoly a nezapomeňte delegovat

   Když víme, co máme dělat a jaké máme priority, práce jde mnohem lépe. Pokud toho máme příliš, není problém požádat o pomoc nebo delegovat úkoly. Tím se zamezí přetížení a stresu, který by mohl vzniknout z hromadění práce.

4. Podporujte pozitivní vztahy a vzájemnou pomoc

   Vytváření přátelské atmosféry, kde se lidé navzájem podporují, má velký vliv na snížení stresu. Pokud se v týmu cítíme dobře, snadněji se řeší problémy, které přijdou. Podpora a otevřená komunikace mezi kolegy pomáhá nejen k lepšímu výkonu, ale i k celkové spokojenosti.

5. Nezapomeňte požádat o pomoc, když to potřebujete

   Když stres začne být příliš silný, nebojte se požádat o pomoc. Ať už jde o rozvíjení schopností jak zvládat stres nebo individuální psychologickou podporu, je to projev zodpovědnosti vůči sobě, týmu a celé firmě. Je lepší včas řešit problém, než čekat, až se situace zhorší.

Máte to ve svých rukách. Jednejte včas

Stres v práci není nevyhnutelný, ale je třeba se s ním naučit pracovat. Klíčem k úspěchu je jednat dřív, než se problém stane neřešitelným. Nejde jen o to, co děláme, když jsme ve stresu, ale i o prevenci stresu a péči o sebe a kolegy. Když se naučíme rozpoznat stres v práci a začneme s ním aktivně pracovat, zlepšíme nejen svůj výkon, ale i celkové pracovní prostředí.

Začněte hned – malými kroky, které vám pomohou snížit stres v práci a zlepšit nejen pracovní výsledky, ale i spokojenost v osobním životě. Důležité je, že máte možnost to změnit. Stačí udělat první krok.