Kdo se snaží ovládnout vaši pozornost?
Představte si, že každé vaše kliknutí, každá vteřina strávená na sociálních sítích nebo každá zpráva, kterou si přečtete, je pečlivě analyzována a využita k tomu, aby vás udržela připoutané k obrazovce. Neustálý příval podnětů má za cíl ovládnout vaši pozornost, a také to dělá, mnohdy aniž bychom si to uvědomovali.
Udržíte pozornost déle než zlatá rybka?
Podle výzkumu Microsoft se průměrná doba pozornosti uživatele internetu v roce 2015 snížila na 8 sekund. Dneska je to podle výzkumů i méně než polovina. To je pro srovnání méně než u zlaté rybky, která v průměru udrží pozornost po dobu 9 sekund. Pokles naší pozornosti je přičítán rostoucímu vlivu digitálních médií, zejména sociálních sítí a doporučovacích algoritmů.
Studie ukazují, že lidé přecházejí z jednoho krátkého obsahu na druhý, aniž by se dostatečně soustředili na jeden konkrétní podnět. Tento rychlý příliv informací vytváří prostředí, kde uživatelé nemají čas ani prostor k tomu, aby se soustředili na hlubší analýzu či uvažování.
Přepínání pozornosti vede k vyčerpání
Zrychlený obsah, jaký je například vidět na platformách TikTok nebo Instagram, vede k neustálému přepínání mezi různými podněty. Lidé tak tráví více času scrollingem (pohybováním prstu po obrazovce), aniž by se zdržovali u jednoho obsahu dostatečně dlouho. Tento způsob konzumace informací negativně ovlivňuje naši schopnost soustředit se a zapamatovat si detaily. A samozřejmě to vyčerpává naši pozornost, která musí neustále přepínat a vstřebávat různorodé podněty, které posílá do mozkových center k následnému zpracování.
To má své důsledky. Vaše neustále zaměstnaná pozornost vnějšími podněty dává zabrat vašemu mozku a nervové soustavě. Tyto systémy jsou v neustálém napětí a stresu, a to vede k jejich vyčerpání. Jak tvrdí neuropsychiatr Joseph A. Annibali ve své knize „Získejte zpět svůj mozek“, tento neustálý příliv informací způsobuje přetížení našeho mozku. Annibali popisuje, jak se naše mysl stává stále více zaneprázdněná a tím pádem méně schopná udržet pozornost. To vede k tomu, že mozek, který je bombardován příliš velkým množstvím informací, nemůže efektivně řídit své emocionální reakce a myšlenkové procesy.
Opičí mozek a droidové
Annibali používá termín opičí mozek, který popisuje stav, kdy se naše myšlenky neustále skáčou z jednoho podnětu na druhý, jako opice skákající po stromech. Tento obraz zdůrazňuje neschopnost našeho mozku zastavit se a soustředit na jednu věc, což je přímo důsledkem informačního přetížení, neustálého vyrušování, přepínání pozornosti a působení technostresu, který moderní technologie produkují. Co je horší, stává se z toho návyk.
Zajímavou perspektivu do toho přináší korejsko-německý filozof Byung-Chul Han, který mluví o informačním přetížení, které ničí schopnost kriticky reflektovat realitu a vede k vyprázdněnému typu komunikace. Vše se tak podle něho stává pouhou přehlídkou dat a náš vnitřní svět, založený na klidném vnímání a rozjímání, se vytrácí. Člověk pak může propadat roztěkanosti, únavě a pocitu, že se svět kolem něj zrychluje natolik, že ho už nestačí prožít do hloubky. Důvod je nasnadě, naše vyčerpaná pozornost není schopná cokoli dalšího vstřebat.
Annibali v této souvislosti varuje, že se stáváme droidy – jakýmisi kybernetickými mechanickými bytostmi. Ty jsou závislé na externích technologiích pro vykonávání základních funkcí mysli.
Vyčerpání pozornosti jako společenský jev
Tento fenomén psychologové a sociologové nazývají vyčerpání pozornosti. Vyčerpání pozornosti je stav, kdy je naše schopnost soustředit se a udržet pozornost přetížena nadměrným množstvím podnětů, což vede k mentální únavě, snížené produktivitě a obtížím v sociálních interakcích.
Vyčerpání pozornosti je stav, kdy je mozek přetížen nadměrným množstvím informací a podnětů, což vede k neschopnosti soustředit se a udržet pozornost. Tento fenomén je primárně způsoben moderními technologiemi, jako jsou chytré telefony, internet a sociální sítě, které na nás neustále chrlí nové podněty a informace. Lidé trpící vyčerpáním pozornosti mají potíže se soustředěním i na jednoduché úkoly, neustále přepínají mezi aktivitami a cítí se mentálně vyčerpaní. Důsledkem je snížená efektivita, zvýšená podrážděnost, neschopnost relaxovat a celkový pocit zahlcení. Vyčerpání pozornosti nejenže ovlivňuje osobní pohodu, ale má také širší dopady na mezilidské vztahy a fungování ve společnosti.
Vyčerpání pozornosti ovšem není to jen problém jednotlivců, ale i společnosti jako celku. V jejím důsledku dochází totiž k hlubokým změnám ve fungování společnosti, a to v mnoha ohledech. Vyčerpání pozornosti ovlivňuje mezilidské interakce, to, jak fungujeme v práci, jakým způsobem přistupujeme ke světu kolem, a jak ho dokážeme vůbec vnímat. Z pozornosti se už dávno stala komodita, která je omezená, a proto je neustále trhána na kusy, jak o ni ostatní svádí boj.
Umělá inteligence a její podíl na vyčerpávání pozornosti
Ve světě umělé inteligence (AI) je naše pozornost v ještě větším ohrožení. AI dnes běžně ovlivňuje, co vidíme a čteme, ale čím dál víc také to, jak přemýšlíme a jak vnímáme svět. Dalo by se říci, že naše pozornost je potenciálně nejen že ve stavu permanentního vyčerpání, ale také je cíleně ovládána algoritmy. To je samozřejmě trochu extrémní tvrzení, proto bych byl rád, abychom to brali spíše jako možné riziko, než všudypřítomnou realitu, a právě proto je dobré o něčem takovém mluvit.
Když Geoffrey Hinton, průkopník v oblasti strojového učení známý jako kmotr umělé inteligence, přebíral na podzim 2024 Nobelovu cenu za fyziku, varoval před neznámými riziky spojenými s rostoucí inteligencí strojů. "Bude to srovnatelné s průmyslovou revolucí," řekl po oznámení své Nobelovy ceny. "Ale místo toho, aby lidé byli překonáni ve fyzické síle, budou překonáni v intelektuálních schopnostech. Nemáme žádnou zkušenost s tím, jaké to je mít něco chytřejšího než nás." Podle něj je reálná hrozba, že by stroje, které se stávají stále chytřejšími, mohly jednou převzít kontrolu nad rozhodovacími procesy, které nyní vykonávají lidé.
Pokud se umělá inteligence využívá k automatizaci úkolů, může lidem ušetřit čas. Ovšem současně narůstá tlak na výkon, protože se od nás očekává, že s úsporou času zvládneme ještě více dalších činností. Sociologové vnímají, že mnohé profese pohlcuje nezdravý multitasking. Člověk se věnuje několika činnostem najednou, žádnou ale nedělá s plnou koncentrací. Stačí si všimnout, že průměrný pracovník v digitálním sektoru obdrží denně desítky e-mailů, četuje na několika platformách najednou a ještě by měl průběžně zpracovávat analýzy a reporty.
Neurobiologie pozornosti a dopady na náš organismus
Z neurobiologického hlediska je organismus v důsledku neustálé digitální stimulace v permanentního napětí, je vystaven chronickému stresu, v němž prakticky nemá šanci na zklidnění. Tento fenomén je známý také jako technostres.
Psycholog Stephen Porges ve své teorii polyvagálního systému varuje, že aby člověk mohl zůstat kreativní a klidný, jeho nervový systém potřebuje pravidelně prožívat stav bezpečí a odpočinku. Pokud jsme ale v kuse bombardováni notifikacemi a naše pozornost je vyčerpávána působením technostresu, tělo zůstává v nepřetržitém pohotovostním režimu a stresové hormony se nestíhají odbourávat.
Jak tedy předcházet digitálnímu vyčerpání a neztratit schopnost hlubokého myšlení?
Ve světě AI je toto varování ještě naléhavější. Algoritmy umělé inteligence dokážou pracovat a naší pozorností mnohem sofistikovaněji. Je proto důležité vědomě digitálnímu vyčerpání předcházet a udržovat si schopnost hlubokého myšlení i mentální pohody.
7 tipů pro zlepšení digitální hygieny a ochranu pozornosti
-
Přiznejte si problém
Nejtěžší krok? Podívat se do zrcadla a přiznat si, co se děje. Přiznání, že takhle už nechcete pokračovat dál, je často prvním krokem ke zlepšení. Bez tohoto uvědomění je těžké najít cestu zpět, ať už jde o digitální závislost, chronický stres nebo vyhoření.
-
Stanovte si pevné hranice pro používání technologií
Určete si časy, kdy technologie používáte, a časy, kdy je zcela vypnete. Například žádný telefon hodinu po probuzení a hodinu před spaním. Tímto způsobem můžete minimalizovat narušování soustředění a zlepšit kvalitu svého spánku.
-
Minimalizujte digitální zahlcení. Prozkoumejte digitální minimalismus
Omezte počet aplikací, které používáte, a zjednodušte svůj digitální život. Zredukujte množství informací, které denně zpracováváte, a místo množství se soustřeďte na kvalitu a relevanci informací, které přijímáte. Digitální minimalismus pomáhá obnovit schopnost soustředění a klidu.
-
Pracujte na celkovém životním stylu. Základ je spánek, strava a pohyb
Zdraví tělo znamená zdravou mysl. Zaměřte se na pravidelný pohyb, zdravou stravu a dostatek kvalitního spánku. Tyto faktory nejen zlepšují fyzické zdraví, ale také podporují mentální odolnost vůči stresu a únavě, což je klíčové pro udržení pozornosti a soustředění.
-
Cvičte mozek a trénujte svou pozornost
Trénink pozornosti je stejně důležitý jako trénink těla. Věnujte se aktivitám, které stimulují vaši mysl, jako je čtení, řešení logických úkolů nebo učení se novým dovednostem. Zkuste techniky jako mindfulness nebo meditaci, které vám pomohou zlepšit schopnost soustředit se na jednu věc.
-
Věnujte pozornost výskytu technostresu
Neustálý přetlak informací a technologických novinek zvyšuje intenzitu technostresu, který prokazatelně vyčerpává naši mentální kapacitu. Pečlivě zvažujte, jaké technologie pustíte do svého života, abyste si zbytečně nepřidávali další stres. To vám pomůže udržet zdravou rovnováhu mezi online a offline světem.
-
Vytvořte si dlouhodobou strategii pro udržení pozornosti
Ochrana pozornosti není jednorázová záležitost. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje plánování a pravidelnou sebereflexi. Vytvořte si strategii, jak postupně zlepšovat svou mentální odolnost, a pravidelně vyhodnocujte, co funguje a co ne. Dlouhodobá vytrvalost je klíčem k tomu, abyste se vyhnuli vyčerpání a zůstali soustředění i v rychlém, technologií řízeném světě.
Závěr: Jak získat zpět kontrolu nad svou pozorností v éře umělé inteligence
V dnešní době, kdy nás umělá inteligence a technologie neustále bombardují informacemi, je naše pozornost v neustálém ohrožení. Každý náš pohyb, každé kliknutí je sledováno a využíváno k tomu, aby udrželo naši pozornost. To nejenže vyčerpává jednotlivce, ale i hluboce mění celý společenský rámec.
Tento sociologický fenomén, kdy je pozornost považována za novou komoditu, formuje naše vztahy, hodnoty i pracovní a životní styl. Jako sociolog musím připomenout i to, že umělá inteligence doslova proměňuje trh práce, ale dosud nevídaným způsobem mění i samotnou podobu kariérní cesty, po které kráčíme. O to důležitější je se připravit na budoucnost, přestože přesně nevíme, co nás čeká.
Klíčem k tomu, jak si pozornost opět získat, je vědomě si uvědomit, jak nás technologie ovlivňují, a přijmout odpovědnost za to, jak s nimi zacházíme. Pokud začneme systematicky pracovat na změně, zaměříme se na vyvážený životní styl – stravu, pohyb a spánek – a budeme postupně vytvářet dlouhodobé strategie pro ochranu své pozornosti, můžeme se znovu soustředit na to, co je opravdu důležité.