Má být sociolog politicky neutrální?

Je to paradox. Od sociologů toho očekáváme hodně. Při tom všem také očekáváme, že budou nezaujatí a jejich výzkumy budou přinášet pokud možno objektivní informace. Současně je téměř na denním pořádku, že je podezříváme, že jsou zaujatí a aktivisticky prosazují nějakou agendu.

Jak to s nimi je ve skutečnosti? Měl by být sociolog politicky neutrální, nezaujatý a vždy maximálně objektivní? Nebo je naopak v pořádku, pokud prosazuje změnu ve společnosti, a to na základě výsledků svých analýz a výzkumů? A může si dovolit prosazovat určitou agendu i na základě svého politického přesvědčení?

Jednoduchá odpověď neexistuje. Alespoň pro mě ne. Vždy bude záležet na řadě okolností. A právě o tom se s vámi chci podělit v tomto článku.

Co si mysleli velikáni sociologie?

Sociologie vznikla jako věda, která si dala za cíl zkoumat společnost a svým způsobem hledat cesty k jejímu rozvoji. Zakladatel sociologie August Comte hledal příčiny vzniku společnosti, navrhl jednotlivé fáze vývoje společnosti a především se zabýval otázkou, jak společnost rozvíjet žádoucím směrem. Hledal zákony pokroku a společně s tím usiloval o obnovu morálky a stability.

V pozdější fázi přibývali sociologové, kteří vysloveně vyzývali k tomu, aby sociální vědci pomáhali kultivovat společnost nebo se rovnou aktivně angažovali ve prospěch méně privilegovaných. Příkladem byl C. Wright Mills, autor sociologické klasiky, knihy Sociologická imaginace. Tento sociolog věřil, že by sociologové měli využívat své znalosti k zažehnutí a podpoře změn ve společnosti. Kritizoval intelektuály a žádal od sociálních vědců akci, přesněji politickou angažovanost.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na dalšího klasika, který chtěl prostřednictvím svého díla změnit svět; Karla Marxe.

Na druhé straně byli a jsou sociologové, kteří stáli na opačném konci spektra. Příkladem byl další velikán, sociolog Max Weber. Ten naopak odmítal, aby sociologie zasahovala do chodu společnosti. Sociologie měla podle něj být neutrální, nehodnotící věda.

Záleží vlastně na tom, co si ten který sociolog myslí o sociologii?

Osobně si myslím, že ne. Ať už sociolog vyprodukuje nějaký výzkum, nebo vytvoří (velkou) sociologickou teorii, takřka vždy dochází k reflexi společenského řádu a nastavení, a ta je ve většině případů kritická.

Zjednodušeně se tak dá říct, že každý sociolog má určitou politickou pozici zakódovanou už ve svém poslání. Sociologové jsou citliví na nerovnosti ve společnosti a pídí se po jejich příčinách. Spolu s tím obvykle přichází s návrhem řešení, které má směřovat k odstranění dané nerovnosti.

Často se jejich počíná zdá býti proti zavedenému pořádku a „přirozenému řádu“. Sociologové se snaží dešifrovat běžně pojímané pojetí sociální reality, rozebrat je na prvočísla a ukázat, že věci nejsou tak, jak se na první pohled jeví.

Není výjimkou, když dojdou k závěru, že za daný stav mohou společenské síly, které jsou natolik silné, že přetlačí všechny ostatní a docílí stavu, který je pro ně výhodný. Na úkor těch ostatních. A jsme u toho.

Sociolog už svou analýzou rozporuje to, jak věci vnímáme, mnohdy rovnou nabízí, jak by mohly vypadat lépe. Aktivně vstupuje do společensko-politické debaty.

Sociologové mají vlastní hodnoty a přesvědčení

Každý sociolog je také člověk. Je nějakým způsobem hodnotově orientovaný, má své názory a postoje.

Většina sociologů si toho je vědomá. A právě aby nedocházelo k ovlivňování výzkumné práce, mají k dispozici metodologický aparát. Ten s možným zkreslením počítá, a proto je navržený tak, aby zkreslení minimalizoval.

Pokud je sociolog poctivý a ctí profesní etiku, bude usilovat o to, aby závěry jeho bádání byly zkreslené co nejméně. Mně osobně pomáhá, když se na zkoumanou problematiku dívám z více pohledů.

Co když sociolog naopak do své práce promítá vlastní postoje a názory?

 Na druhé straně ovšem není vyloučené, že bude postupovat přesně opačně. Rovnou dodávám, že si osobně myslím, že to ničemu nevadí. Navíc je to nekontrolovatelné.

Spíše bych radil vycházet z premisy, že už samotný návrh výzkumu je poznamenaný konkrétním záměrem. Dívejte se tedy na to, co je cílem výzkumu.

Ovšem nechápejte mě špatně. To, že je každý výzkum motivovaný určitým záměrem, neznamená, že jde o podvod nebo manipulaci. Sociologický výzkum přináší závěry a na nás pak je, co si z nich vezmeme. Vždy jde o otázku interpretace a případné následné akce.

Sociologie není ze své podstaty neutrální věda

Sociologie nemůže být ze své podstaty neutrální. Je to společenská věda a sociolog je chtě nechtě součástí společnosti.

Naproti tomu v biologii jsou vědecké poznatky dané a více či méně snadno ověřitelné, neboť zkoumáme věc o sobě, nikoli věc, které jsme součástí a do které promítáme části své osobnosti.

Míra zkreslení je závislá na tom, v jaké oblasti sociologie se pohybujeme. Stejně tak záleží na každém konkrétním výzkumu, především na oblasti, kterou zkoumáme.

Příklady možného ideologického pronikání do výzkumu

Pokud budeme zkoumat postoje české veřejnosti k EU na bázi kvantitativního výzkumu, je prostor pro zkreslení výsledků při dodržení pravidel kvantitativního dotazníkového šetření minimální. Ale pořád existuje prostor pro možné ideologické uchopení problematiky. Sociolog tak může učinit ve fázi interpretace, ale v zásadě už ve chvíli návrhu dotazníku. Především se ale vracíme k základní premise, a to je, co je účelem výzkumu. Zjistit postoje veřejnosti, ano. Ale nemůže být záměr výzkumu třeba v tom, že potřebujeme získat data pro posílení kladného vnímání EU? V takovém případě už politickou neutralitu zcela opouštíme.

Když se vydáme cestou kvalitativního výzkumu a budeme zkoumat například podmínky žen v českých věznicích, pravděpodobně budeme vycházet z premis, že tyto podmínky mohou ženy ve věznicích poškozovat. Už v tomto ohledu vycházíme z určitého hodnotového nastavení, že by se něco takového dít nemělo. Někdo jiný si ale naopak bude přát, aby se tak dělo v maximálně únosné míře. Je také možné, že budeme hledat rozdíly mezi podmínkami žen a mužů a budeme předpokládat rozdílný přístup k oběma pohlavím. I v tomto ohledu budeme vycházet z určitých východisek a budeme hledat cestu k narovnání podmínek mezi oběma pohlavími. Promítají se do toho hodnoty a politické přesvědčení výzkumníků, potažmo zadavatelů výzkumu.

V obou zmiňovaných příkladech nelze mluvit o politické neutralitě výzkumníků – sociologů. Nicméně osobně to vnímám tak, že je to zcela v pořádku.

Politicky angažovaný sociolog by měl být transparentní

Problém politické afinity sociologů, případně jejich aktivismu, vidím v něčem jiném. Politická neutralita sociologů totiž prakticky není možná a osobně mi to nevadí. Jako problém vnímám, když se sociolog nebo závěry jeho výzkumu vydávají za neutrální, nebo lépe řečeno objektivní a všeobecně platné. Podobně, když sociolog prezentuje své návrhy na změnu jako výsledky objektivní vědy.

Domnívám se, že v tomto ohledu je zásadní transparentnost. Sociolog by neměl skrývat své politické přesvědčení, zejména pakliže působí ve veřejném prostoru a předkládá své názory veřejnosti. Neříkám, že má veřejně sdělovat, koho volil ve volbách, nicméně neměl by se stavět do role objektivního soudce.

Nejsem však naivní, že by se tak většinově dělo.

Co s tím?

Hodnota sociologie a kritické myšlení

Osobně doporučuji přistupovat k sociologickým výzkumům kriticky, nepřebírat jejich závěry jako jedinou pravdu. Hodnota výzkumu je pro mě vždy v datech, případně hypotézách, se kterými lze dále pracovat, testovat je, rozvíjet je, případně vyvracet.

Valná většina sociologických studií a analýz odkrývá sociální realitu ve svých základech, což nám umožní náhled, který do té doby nebyl známý. Významná hodnota sociologie je v tom, že nám umožňuje pohled z jiné strany, optikou těch druhých. Je na nás, abychom se empaticky otevřeli pohledu ze strany druhých a vzali si ze sociologického poznání maximum.

HLEDÁTE ODBORNÍKA NA SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM?

Potřebujete poradit se svým výzkumným projektem? Nevíte kde začít a jakou zvolit metodu výzkumu? Hledáte někoho, kdo vám pomůže připravit výzkumné nástroje a vybrat výzkumnou agenturu pro sběr dat? Chcete profesionála, který vám pomůže výzkum zrealizovat?

Podívejte se, čím konkrétně se zabývám já, nebo se rovnou ozvěte. Rád se dozvím více o vašich plánech a pak společně najdeme řešení.

Tel. 770 126 519

Pavel Kovařík

Pavel Kovařík

Pohybuji se 20 let v sociologickém výzkumu. Aktuálně působím jako konzultant pro sociologický výzkum. Pokud potřebujete poradit se svým výzkumným projektem, ozvěte se mi na sociolog@sociolog.cz.

Sdílejte článek