Budoucnost práce a jak se na ni připravit

Jste spokojení v práci? Obáváte se ztráty zaměstnání? Možná patříte k těm, kdo uvažují o změně nebo se bojí otřesů na trhu práce. Existuje několik trendů, ze kterých lze vyčíst, jak se na případné zvraty připravit a zlepšit svou pozici na trhu práce. Jaké změny na trhu práce probíhají a jak jim jít naproti, to se dozvíte v následujícím článku.

Jak jsme na tom v Česku s trhem práce

O práci se bojí tři čtvrtiny Čechů

Obavy o ztrátu zaměstnání mezi obyvateli Česka narůstají.  Agentura CVVM zjistila v roce 2020, že 72 % dotázaných očekává v nejbližších dvou letech zvýšení nezaměstnanosti. O rok dříve zvýšení nezaměstnanosti očekávalo pouze 31 % dotázaných. Spolu s tím výzkumy ukazují, že o svou vlastní práci se obává značná část obyvatel ČR. Agentura PAQ Research v únoru tohoto roku zjistila, že se ztráty zaměstnání obává polovina dotázaných.

Rostoucí obavy souvisí s událostmi, kterými procházíme. Koronavirová epidemie, válka na Ukrajině, růst cen a očekávané ekonomické ochlazení; to jsou ty nejkřiklavější.

Co udělá automatizace práce?

Krom aktuálních událostí a strachu z jejich dopadů mi připadá zásadní také dlouhodobý pohled na trh práce. V tomto směru vyvolává otázky asi nejvíc ze všeho postupující automatizace výroby, ale i různých druhů služeb.

Podle analýzy společnosti Zippia, která provozuje portál na zprostředkování práce a poskytuje poradenské služby v oboru, dojde v USA do roku 2030 k zániku přibližně 46 % pracovních míst vlivem automatizace práce. Nejvíce se automatizace dotkne výrobního průmyslu a logistiky. Změny pocítí také pracovníci v různých poradenských a zprostředkovatelských profesích, které nahradí internet. Typický příklad je prodej realit nebo finančních služeb, ale i zprostředkování ubytování a dovolené.

Společnost Deloitte udělala odhad pro Českou republiku. Podle této poradenské společnosti je v naší ekonomice ohroženo 51 % pracovních míst.

Společnost Zippia uvádí příklady profesí, kterých se automatizace nedotkne. Namátkou uvedu fyzické terapeuty, neuropsychology, pediatry nebo učitele technických oborů. Obecně můžeme říct, že bezpečnější jsou v tomto ohledu profese nerutinní, ať už jde o manuální činnost nebo práci založenou na znalostech.

V každém případě nepropadejme panice. Většina pracovních pozic, které budou na trhu práce v roce 2030, ještě neexistuje. Stačí si uvědomit, že ještě před 20 lety neexistovala téměř žádná pracovní pozice, která souvisí s internetem. Společnost Deloitte navíc připomíná, že automatizace bude mít pozitivní efekty pro naši ekonomiku. Její potenciál se vlivem automatizace zvýší do roku 2033 až o 78 %.

Jsou Češi spokojení ve své práci?

Spokojenost se zaměstnáním či prací hodnotí dlouhodobě v průzkumech CVVM kladně zhruba 60 % Čechů. S jistotou (tj. odpovědi „velmi spokojen“) je však dlouhodobě spokojena ani ne pětina pracujících. Spokojenost rapidně klesá spolu s kvalifikací a nejnižší je u dělnických profesí a nekvalifikovaných zaměstnanců. Alarmující je, že podle stejného průzkumu je dlouhodobě více než polovina dotázaných nespokojená se svým měsíčním příjmem; domnívají se, že dostávají zaplaceno méně, než si zaslouží.

Je nasnadě, že příjem hraje zásadní roli při výběru zaměstnání. Ale nemusí to být nutně nejdůležitější kritérium. Podle agentury STEM/MARK uvádí největší podíl účastníků průzkumu, že spokojenost v práci nejvíce ovlivňuje, aby dělali práci, která je baví (38,2 %). Dobrá výplata je takovým kritériem pro 29,7 % lidí. Dodejme, že třetím nejčastěji vybraným faktorem spokojenosti je dobrý tým (18,7 %).

Češi jsou konzervativní a zaměstnání moc nestřídají

Podle Eurostatu čeká každého Čecha v průměru 36 let v práci, přitom u jednoho zaměstnavatele v průměru stráví 10,9 roků. Z toho vyplývá, že během pracovního života obvykle projdeme třemi až čtyřmi zaměstnáními.

Je možné, že se to vlivem okolností v budoucnu změní. Vždyť například v USA průměrný zaměstnanec vystřídá 12 zaměstnavatelů.

Stejně tak si myslím, že pokud je někdo nespokojený v práci, budoucnost mu otevírá nové příležitosti, aby mohl dělat skutečně to, co ho baví a naplňuje.

Jak uspět na trhu práce a najít práci snů

Jak uspět na trhu práce a najít si práci snů, je samozřejmě otázka za všechny peníze.

Podle McKinsey existuje 56 různých dovedností a schopností, které mají vliv na vaši kariéru

Je nasnadě, že v budoucnu to bude více a více o dovednostech a schopnostech, které nabídnete. Řekli jsme si, že automatizací jsou ohrožené zejména pracovní pozice, které obnáší triviální a opakující se úkony. Stejně tak jsme si ukázali, že nejméně spokojení jsou v práci lidé s nízkou kvalifikací.

Je na každém, jestli s tím něco udělá.

Co se týče dovedností a schopností, společnost McKinsey identifikovala 56 položek, které tvoří tzv. „prvky talentu“. Patří mezi ně kognitivní schopnosti, interpersonální dovednosti, schopnost sebeřízení a digitální dovednosti.

Nemá smysl, abych je zde vyjmenovával.

Jaký vliv má vzdělání?

Podstatné mi přijde, že velká část těchto dovedností a schopností má jen malou korelaci s dosaženým vzděláním, v některých případech je korelace dokonce záporná (vyšší vzdělání znamená nižší schopnosti/dovednosti). Do množiny s nízkou nebo zápornou korelací patří především tzv. soft-skills.

Vzdělání tedy není zcela rozhodující. Navíc se domnívám, že u dovedností a schopností, kde hraje vzdělání větší roli, nutně neznamená, že je získáte pouze ve škole. Naopak se rozšiřují možnosti, jak je získat, a do budoucna bude tento trend posilovat. Jako příklad stačí uvést nekonečné množství on-line kurzů zaměřených na vše možné.

Tři složky úspěchu

Vezmu-li to povrchněji, prostou logikou se dá dovodit, že nejmenší šanci má automatizace tam, kde je třeba zapojit kreativitu, emoční inteligenci a schopnost vytvářet nové systémy (např. vědecký výzkum).

Změňte pohled na vzdělávání a sovu kariéru

Nejlepší způsob, jak se připravit na budoucnost, eventuálně jak jít naproti práci, která bude člověka naplňovat, je změnit pohled na cíle vzdělávání a vlastní pracovní kariéru.

Vzdělávání je dobré chápat především jako proces získávání dovedností a schopností a s tím souvisejících znalostí. Přestal bych tolik lpět na formálním vzdělávání a tradičním školském systému. Více bych se zaměřil na pragmatický přístup, tj. hledání přesně těch dovedností, schopností a znalostí, které chci získat pro své budoucí uplatnění.

Praktické zkušenosti, ale z větší části i soft-skills, bych se snažil získávat a rozvíjet v praxi, tj. v zaměstnání. I proto mi dává smysl otevřít se častějším možnostem střídání zaměstnání, určitě v první fázi pracovní kariéry. Střídání pracovních pozic nutně povede k získávání zkušeností z různých oblastí.

Hybrid job je vaše příležitost

Popsaný proces výborně ladí s konceptem tzv. hybrid jobs, tedy hybridních pracovních pozic.

Koncept se původně týkal především oblasti IT a technologií, kde u těchto pozic vyhrávali kandidáti, kteří měli technické dovednosti (např. programování) a disponovali dobrým mixem soft skills (např. komunikace nebo schopnost učit). Profesionálové s tímto nastavením často zastávali pozice, které by mnozí neváhali označit jako práce snů.

Podstata tzv. hybrid jobs je tedy kombinace tvrdých a měkkých schopností a dovedností. Současně jsou to také nasbírané zkušenosti z různých pracovních pozic, případně z různých pracovních oborů. Pracovní kariéra je také nejlepším tréninkovým hřištěm pro rozvoj soft skills.

Experimentujte a nezapomínejte na základy

Hybridní pracovní pozice je výsledkem určitého procesu, nikoli něco, co se naučíme ve škole. Nebojte se vystřídat více pracovních pozic a zaměstnavatelů. Experimentujte. Běžte mimo svou komfortní zónu. Nasbírané zkušenosti vám pomohou najít pozici, se kterou budete spokojení už proto, že bude odrážet vaše nejsilnější stránky a to, co vás skutečně baví. I to poznáte jedině tím, že to budete zkoušet v praxi. Také z pohledu zaměstnavatele dojde k vytvoření takové pozice nejspíš až na základě rozpoznání odpovídajícího potenciálu u příslušného zaměstnance.

Kdybych měl vybrat alespoň některé konkrétní dovednosti, které pomohou získat takovouto pracovní pozici, pak bych se držel základů. Na prvním místě je dobré zvládnutí profesních dovedností (např. účetnictví). Poté bych se zaměřil na zvládnutí komunikace. To neznamená jen umět mluvit a nebát se, to jsou např. obchodní dovednosti, prezentační dovednosti, ale třeba i umět psát.

Mimochodem, skvělé předpoklady pro dobré budoucí uplatnění dává i sociologie. O jedinečných schopnostech, které získávají sociologové, jsem se zmiňoval tady na blogu dříve.

Celkově považuji za zcela zásadní chuť se učit a neustále rozvíjet. Jedině to je způsob, jak se připravit na nejistou budoucnost.

Pavel Kovařík

Pavel Kovařík

Pohybuji se 20 let v sociologickém výzkumu. Aktuálně působím jako konzultant pro sociologický výzkum. Pokud potřebujete poradit se svým výzkumným projektem, ozvěte se mi na sociolog@sociolog.cz.

Sdílejte článek