Kolikrát jste dnes využili svůj telefon k tomu, abyste si něco vyhledali, zapsali nebo si jiným způsobem usnadnili práci? Technologie nám šetří čas. Zároveň ale nepopiratelně mění způsob, jakým myslíme a jak se rozhodujeme. A tak jsme čím dál víc svědky toho, že místo abychom rozvíjeli své schopnosti, stále více se spoléháme na umělou inteligenci (AI). Co když nám však tento pohotový pomocník zároveň škodí?
Umělá inteligence jako náš opatrovník
AI nástroje nám usnadňují život. Generují texty, obrázky, dnes už i videa, trpělivě odpovídají na otázky, pomáhají nám s rozhodováním, a dokonce hrají i roli osobního konzultanta nebo terapeuta.
Nejznámější jazykový model současnosti je ChatGPT. Na sklonku roku 2024 měl téměř 500 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Toto číslo ukazuje, jak hluboko technologie pronikly do našeho každodenního života. Méně už si uvědomujeme druhou stranu mince, a totiž, že nás tyto technologie učí spoléhat se na systémy, které máme mimo svou kontrolu. A tak na sebe necháváme působit nekonečný proud dat, který vytváří napětí a speciální druh stresu - technostres, stejně jako se v nich rozpouští některé naše základní schopnosti, kterými jsme se evolučně odlišili od jiných živočichů.
Kognitivní outsourcing: Ztrácíme to nejcennější?
Tento fenomén bychom mohli nazvat jako kognitivní outsourcing. Jinými slovy delegujeme naše vlastní kognitivní schopnosti na technologie. A nejde jen o paměť, jak si za chvíli ukážeme.
Plíživé důsledky toho všeho jsou, že ztrácíme klíčové dovednosti, které nás toliko oddělují od jiných živočišných druhů. Je to zejména schopnost hlubokého přemýšlení, samostatného rozhodování a efektivního řešení problémů. Ruku v ruce s tím jde také destrukce schopnosti soustředit se.
A čím dál častěji se s tím setkávám ve firmách, kde se mi jejich šéfové a manažeři svěřují s obavami, kam to povede, že jejich zaměstnanci čím dál více spoléhají na technologie a výsledky ztrácí na kvalitě. Zejména ty obavy slýchám na adresu mladších generací, která je s technologiemi přeci jen více spojená.
Google efekt: Paměť v cloudu a jaké to má důsledky
V roce 2011, dávno před masovým masivním nástupem umělé inteligence, vyšla studie s názvem "Google Effects on Memory: Cognitive Consequences of Having Information at Our Fingertips". Betty Sparrow a její tým v ní ukazuje, že pokud víme, že informaci můžeme snadno vyhledat na internetu, nesnažíme si ji zapamatovat. Zkrátka je „tam někde venku“.
Tento fenomén, od té doby známý jako Google efekt, sice dokládá, nakolik se zjednodušil náš přístup k informacím, nicméně také ukazuje, jak to oslabuje naši schopnost vytvářet dlouhodobé spojitosti a rozvíjet vlastní paměť.
Zmíněná studie konkrétně říká, že 76 % lidí spoléhá více na vyhledávače než na vlastní paměť. Umělá inteligence už ale není jen o vyhledávání informací. Dokáže do jisté míry nahradit naše další kognitivní schopnosti, umí tvůrčím způsobem plnit různé typy úloh. Pokud tedy bude v rámci pracovního procesu postupně nahrazovat práci lidí, zvýší si efektivitu práce, což je určitě žádoucí, nicméně na druhou stranu to může prohlubovat naši mentální pasivitu a zvyšovat riziko kognitivního ochabování.
Digitální demence: Mění technologie naše mozky?
Pojem "digitální demence" zavedl německý neurolog Manfred Spitzer ve své stejnojmenné knize. Také on upozorňuje, že nadměrné používání digitálních zařízení vede k úbytku mentálních schopností a mění strukturu mozku. Spitzer varuje: „Intenzivní používání digitálních zařízení snižuje mentální kapacitu našich dětí.“ Mladí lidé podle něj tráví dvakrát více času u digitálních zařízení než učením, což má negativní dopad na jejich schopnost kriticky přemýšlet. Tento problém však není omezen pouze na děti. Byť Spitzer varuje, že právě nejmladší generace prochází rozsáhlými změnami ve způsobech myšlení a schopnosti soustředit se.
Spitzer svou knihu napsal před více než deseti lety. Jeho prorocká slova se právě naplňují a potvrzují je zkušenosti manažerů, které jsem zmínil výše. AI tento trend podle všeho ještě umocňuje.
Jak technologie ovlivňují naše schopnosti
Konkrétně o vlivu umělé inteligence na naše mentální schopnosti hovoří jednoznačně nová studie "Cognitive Offloading and AI: How Reliance on Technology Impacts Human Skills" publikovaná v roce 2025 v časopise Societies. Její závěr: Časté používání AI nástrojů vede k erozi našich kognitivních dovedností (skill erosion). Tento fenomén je kritický zejména v profesích, které vyžadují vysokou úroveň odpovědnosti a kreativity.
Jak konkrétně mění AI naše kognitivní dovednosti?
- Kognitivní vyčerpání
Častí uživatelé AI vykazují nižší schopnost kriticky hodnotit informace a tvořit vlastní závěry. - Ztráta odbornosti
Dlouhodobé spoléhání na AI oslabuje schopnost samostatně analyzovat složité problémy. - Zhoršení soustředění a pozornosti
Neustálé přerušování notifikacemi a multitasking zhoršují schopnost koncentrovat se na jeden úkol. To vede k povrchnímu zpracování informací a častějším chybám. - Ztráta sebevyjádření
Když necháváme AI psát a rozhodovat za nás, přestáváme vyjadřovat vlastní myšlenky. To vede k pocitu, že naše schopnosti nejsou dostatečné.
Objektivní důkazy, že hloupneme
Martin Jan Stránský, renomovaný neurolog, varuje, že digitální zařízení ničí části mozku klíčové pro integraci informací a kritické myšlení. Stránský jde dokonce tak daleko, že tvrdí, že žijeme v době, která je naprosto nevyhovující pro jakékoli intelektuální přemýšlení. Upozorňuje na to, že nadměrné používání technologií ničí schopnost hluboké koncentrace a zpracovávání informací.
"Máme objektivní důkazy, které dokládají, proč hloupneme," říká Stránský, přičemž vyzdvihuje i obrovský nárůst úzkosti a deprese zejména u mladé generace. Podle něj je nutné regulovat technologie například zákazem mobilů ve školách, jak je tomu ve Francii.
Stránský opět mimo jiné potvrzuje generační propast, kdy je mladší generace výrazně závislejší na technologiích, což v jeho případě znamená dokonce zvýšené obavy o budoucnost.
Technostres: Nepřítelný nájemník v našich životech
Časté a intenzivní používání technologií, zejména na pracovišti, přináší nový fenomén zvaný technostres. Neustálé notifikace, přepínání pozornosti a složitost některých nástrojů, včetně umělé inteligence, mohou vést k pocitu zahlcení a zvýšenému stresu. Oboje dohormady se může projevit jako výše zmíněné kognitivní vyčerpání, které je svým způsobem fatálním důsledkem dlouhodobého stresu a zahlcení. Tento stav je navíc podporován přemírou digitálních nástrojů a dlouhodobým pobytem ve virtuálním prostředí, které není pro lidskou mysl přirozené.
Nástroje umělé inteligence nám mohou usnadnit práci, ale zároveň posilují technostres. Neustálé aktualizace, velké množství výstupů a tlak na držení kroku s rychlým vývojem technologií často vedou ke snížené schopnosti soustředění a kognitivnímu přetížení. Výsledkem je například prokrastinace, zhoršené rozhodování nebo neschopnost stanovit priority.
Příliv informací vytváří digitální přetlak, který brání hlubokému zamyšlení a analýze složitějších problémů. Mozek se přizpůsobuje konzumaci povrchních informací, což oslabuje schopnost kriticky myslet. Algoritmy navíc utvrzují naše předchozí preference, místo aby nabízely objektivní pohled na svět, a tím dále snižují naši mentální pružnost.
Cal Newport, autor konceptu hluboké práce, zdůrazňuje, že schopnost soustředit se je klíčem k úspěchu. Bez hluboké práce ztrácíme produktivitu, kreativitu a schopnost řešit komplexní problémy. A hluboká práce je cesta, jak zvládnout práci v době umělé inteligence a moderních technologií.
Udělejte z AI svého pomocníka
Umělá inteligence může být, a je, skvělým pomocníkem, pokud ji používáme správně. Je schopna nám ušetřit čas, zlepšit produktivitu a podpořit naši kreativitu.
Problém však nastává, když technologie přebírá roli našich vlastních rozhodovacích procesů. Proto je důležité přistupovat k AI vědomě, abychom zůstali aktivními tvůrci a neztratili kontrolu nad svými schopnostmi. Proto je důležité technologie používat vědomě, nestát se pasivními konzumenty namísto aktivních tvůrců.
V následujících příkladech se podívejme, jak může AI sloužit jako užitečný nástroj v různých oblastech:
Lékařství: Umělá inteligence pomáhá při analýze velkého množství dat, což usnadňuje rychlejší diagnostiku nemocí, například rakoviny, a urychluje vývoj nových léků.
Vzdělávání: Personalizované vzdělávací nástroje podporují studenty s různými potřebami. AI systémy dokážou identifikovat oblasti, kde má student mezery, a nabídnout cílené procvičování.
Tvůrčí práce: AI pomáhá umělcům a designérům hledat inspiraci nebo vytvářet návrhy, díky kterým mohou vznikat originální díla.
Rozhodování podložené daty: Analýza trhů a ekonomických dat pomocí AI umožňuje manažerům a investorům dělat informovanější rozhodnutí.
Pomoc lidem s handicapem: Díky umělé inteligenci mohou lidé s fyzickým postižením ovládat zařízení hlasem nebo získávat přístup k informacím, které by pro ně byly jinak nedostupné.
Správné využití těchto technologií může podpořit nejen efektivitu, ale i kreativitu a kvalitu života. Klíčem je však vyváženost mezi technologiemi a lidským přístupem.
Jak na to? Praktické kroky
Technologie mění způsob, jakým pracujeme, myslíme a rozhodujeme se. Pokud chceme těžit z jejich výhod, aniž by nás připravily o klíčové dovednosti, musíme k nim přistupovat vědomě. Klíčem je najít rovnováhu – využívat technologie jako nástroj a zároveň rozvíjet vlastní schopnosti, které nás dělají jedinečnými.
- Vědomé používání technologií: Nastavte si pravidla, kdy a jak budete technologie používat. Začněte třeba smazáním rušivých aplikací nebo omezením notifikací.
- Bloky hluboké práce: Vyhraďte si každý den čas na práci bez technologií. Můžete si vytvořit tzv. zóny soustředěné práce, kdy eliminujete veškerá vyrušení.
- Digitální detox: Pravidelně si dopřávejte čas mimo digitální svět. Věnujte se aktivitám, které obnoví vaši mentální energii – procházkám, meditaci nebo ručním pracem.
- Rozvoj kritického myšlení: Aktivně analyzujte informace, které přijímáte. Ptejte se sami sebe: Odkud tato informace pochází? Jaký má zdroj? A platí to i při práci s AI!
- Technologické dovednosti: Naučte se efektivně pracovat s AI. Vyzkoušejte nástroje, které mohou zlepšit vaši produktivitu, aniž byste se stali na nich zcela závislými.
Naučte se ovládat technologie, než ony ovládnou vás
AI nám nemusí škodit, pokud ji používáme vědomě. Klíčem je najít rovnováhu mezi využitím jejích předností a zachováním vlastních kognitivních schopností. Mozek je jako sval: pokud ho nepoužíváme, oslabuje.
Pokud chcete AI skutečně využít ve svůj prospěch, vyzkoušejte moje školení Praktické nástroje AI: Jak získat více času, kreativity a klidu. Tento kurz vás naučí, jak efektivně využívat nástroje AI pro každodenní práci, aniž by vás zahlcovaly a vy jste se cítli ztraceni. Ukážu vám nástroje, které opravdu fungují, a přidám praktické tipy, jak ušetřit desítky hodin týdně. Pokud chcete lépe prospívat v prostředí digitálních technologií a naučit se lépe zvládat (techno)stres, pak vás může oslovit moje školení na toto téma
Začněte ještě dnes: vypněte notifikace, vyhraďte si hodinu na hluboké přemýšlení a sledujte rozdíl ve vaší soustředěnosti i produktivitě.